EVA pingpong

Všichni pod své možnosti

Existuje spousta sportovních klišé. Jakože každý zápas začíná od nuly, porazit se dá každý, všechno je to o hlavě a podobný pindy, kterým snad i mnozí věří. Není pochybnosti o tom, že když se sejdou výjimečné okolnosti (forma, zdravotní stav, psychická pohoda, stav vybavení, štěstí, atd...), může dojít k mnoha překvapením. To však má svoje limity a pokud naše základní sestava nastoupí proti trojici:

• František Dočekal (ročník 1958, loni v 7. lize 11:22, letos 6:24) 
• Patrik Božík (ročník 1979, loni v 7. lize 35:10, letos 36:3)
• Roman Kvasnica (ročník 1963, loni v 7. lize 19:20, letos 17:25)

je výsledková matematika vedoucí k celkovému úspěchu pro reálně smýšlející populaci celkem jasná. Zápasy s Božíkem můžeme pojmout jako pokus o zázrak či platformu pro bezbolestné vyzkoušení si čehokoliv, co nás jen napadne. Duely s Dočekalem velí plošně celému týmu k povinnosti zvítězit, ať už jakýkoliv způsobem. No a rozhodovat se to vše bude v zápasech s Kvasnicou. A pokud se nerozhodne, tak to rozlousne 4hra, což vzhledem k očekávané účasti Božíka není zrovna lehký oříšek.

S jejich jedničkou jsme si ani neškrtli. Přestože jsme dopředu velice často a dobře věděli, jakýže to úder teď z jeho strany přijde (ano, je to forhendový spin do forhendu), stejně to skoro nešlo vrátit. bylo to prostě příliš rychlé a kromobyčejně točící se. I když z toho dělal napůl exhibici, nedalo se s tím nic dělat. Nijak ho nerozhozil ani můj neortodoxní styl ani potenciál naší jedničky. Šestá liga BRESTu bezesporu není pro něj ta pravá soutěž. 

Dočekal trochu zlobí (hlavně moji osobu) servisem. Jinou výraznou zbraň nemá a nakonec si většinou sám vyláme zuby na vlastních často levných chybách. Jiřík s ním tentokrát žádné potíže neměl a po všestranně dobrém výkonu ho spláchl. Já jsem s ním sehrál špíl, z něhož nezaujatého pozorovatele musely bolet oči. Přesto jsem díky servisu a koncovkám vyhrál bez ztráty setu.

Bohužel Tom ho nedal.  Jeho herní projev byl úplně jiný, než ho známe. Věděl, že tento sok je hratelný a že pokud po své dlouhé pauze způsobené nemocí má šanci uspět, tak je to právě v tomto zápase. Jestli se dá něco u Tomáše vyzdvihnout, tak to byla až nečekaná trpělivost. Na druhou stranu jsem u něj dosud neviděl tolik strachu v útoku. Z jasně nahraných míčů, kdy 90% hráčů naší úrovně pálí jak z děla, se to toho bál praštit. 

Tradičně řečný Kvasica trochu překvapil anťákem na bekhendu - nemůžu si vybavit, jestli ho měl už minule u nich nebo ne. Hra proti němu byla o to složitější, že je ještě k tomu levák

Já jsem s ním střídal lepší chvilky se slabšíma až hodně špatnýma. Jeho herní projev mě trochu překvapil. Očekával jsem, že mě bude mlet z forhendu a místo rozhazoval míče po celém stole tím anťákem a zakončoval většinou až z nálivek, které pochopitelně přicházely. Po těsné prohře bych se byl ochoten vsadit, že ho Jirka utluče, nicméně to platilo jen v prvním setu. Pak nezvládl dvě koncovky a v závěru mu zbyl jen kýbl frustrace.  Tomášův zápas jsem neviděl.

4hra se hrála trochu netradičně bez Jiřiny. S vědomím zabijáckých schopností Božíka jsme i s Tomem hráli dost odvážně a zahráli spoustu pěkných balonů. Přes Dočekala jsme sbírali body celkem ve velkém. Nicméně v závěru převzal otěže do svých rukou jednoznačně nejlepší hráč večera.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

jirivedra | 12.02.2016 9:51
No škoda no, ale po pravdě ... mnoho jsme od toho špílu nečekali. Aspoň na remízu by to znamenalo, že každý dá aspoň o bod víc a to by se opravdu muselo nějak báječně sejít.
S Božíkem jsem už od začátku pochopil, že nemá smysl plýtvat energií a tak jsem trochu šetřil síly.
S Dočekalem na klid.
S Kvasnicou to je na palicu. Pastyl s anťákem a kýblem debilních keců okolo ... no prostě takovej ten špíl, kterej vám ten pinec otráví.