EVA pingpong

Krásná kolektivní práce

Páky to ve stávajícím složení budou mít se záchanou docela těžké. Naopak naše ambice jsou někde úplně jinde než boj o záchranu, takže ideální příležitost odehrát špíl ve čtyřech a udělat si příjemnou vítěznou žízeň.

Dyzny nastoupil v základu a rovnou proti jejich jedničce Laďovi Hanákovi s jeho přímou, docela rychlou hrou. Náš hráč začal až příliš opatrně, ale od druhého setu výrazně přidal na iniciativě a přineslo to svoje ovoce v podobě příjemně překvapivé výhry . Když si i Kudla poradil na vedlejším stole s Drahošem Pavlišem, bylo víceméně rozhodnuto hned po úvodních 2 singlech. Zaváhal jen ve třetím setu, kde se snad úplně všechny aspekty hry sešly ve prospěch zkušeného barda a ke škodě našeho borce.

Jiřina si pak podle předpokladů celkem v pohodě poradil s Drahošovým bráchou Olinem. Toho už dobře známe a víme, že když do toho práskne a trefí se, vrátit to moc nejde. Naštěstí vždy počet jeho chyb převáží nad počtem vítězných míčků. V tento moment mě dokonce napadla kacířská myšlenka Jiříka vystídat, ale napadly mě nejméně hned 2 důvody, proč to nedělat. Zaprvé bych tak trochu strčil vlastní hlavu do oprátky, kdy bych hrát proti ne zrovna jenoduchým soupeřům a kdybych oba špíly prohrál a i ostatní zaváhali, mohlo by to znamenat zbytečná drama, v krajním případě i ztrátu bodů. No a pak by to bylo dost divné, aby Jiřina odplácal jen jeden jednoduchý zápas a pak hodinu seděl na lavičce, když jsem věděl, jakou má chuť si posvítit  na Hanáka. Plasticky jsem si představil jeho přísný až nasraný výraz  a odvážnou myšlenku jsem v zájmu zachování dobré atmosféry v týmu radši včas opustil .

Takže to dopadlo tak, že Jiřina i Dyzny odehráli všechny singly a Kudla si mohl dát delší kuřáckou pauzu a pustil do hry mě. Proti Olinovi jsem neměl větší potíže, ale na rozdíl od Dyznyho jsem mu dal aspoň trochu čuchnout. Dyzny ho totiž skoro až krutě ztrapnil .

Našemu soupeři v závěru hrozila ostudná blamáž v podobě výsledku 0:10, nicméně svoji čest v podobě vybojovaného aspoň důstojného výsledku nakonec uhájili. Opět se potvrdilo, že Hanák Jiříkovi zrovna bůhvíhak nesvědčí. Přestože to po prvních 2 setech jednoznačně vypadlo, že doby, kdy našemu hráči dělal potíže, už patří do propadliště dějin, následující 3 sety zvládl v koncovkách muž s indiálnským jménem "Ten, kdo má ruce jak lopaty". Naopak Dyzny s Drahošem nejdřív nabral manko 2 setů, nicméně pak srovnal a sahal po plném bodovém zisku (což se třeba mně v 5. lize nepovedlo snad nikdy, ale hledat se mi to nechce), ale bohužel to nedotáhl.

Aby bylo vytížení hráčů vyvážené, čtyřhru jsme si střihli s Kudlou. Ve druhém setu sice soupeř, kdy to hlavně Olinovi padalo víc než obvykle, vzdoroval, nicméně i tady jsme potvrdili papírové předpoklady a pinecový večer tak úspěšně ukončili.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

dyzny | 20.11.2023 14:28
Ten večer nám to hrálo báječně

milan.andrysek | 19.11.2023 0:59
No jo, Jiřino, tys ho aspoň někdy předtím porazil. Zato já jsem jistého nejmenovaného magického stařešinu z temného sklepa nezdolal nikdy. 2:0 už mi otočil několikrát a úplně nejhorší bylo tehdy toto - http://www.eva.banda.cz/clanek/238563/eva-b-oresin-b-5-5/

jirivedra | 19.11.2023 0:13
"Ten, kdo má ruce jak lopaty" mě opět v podstatě zesměšnil. Dva sety ho melu rozdílem ligy až dvou a von si mě to pak dovolí otočit! To se nedělá!
Podle mne je to vyloženě neúcta k soupeři...
Když už teču dva nula, tak to prostě vzdám, sesypu se a soupeři to odevzdám, ne!? A ne takovýdle dramatický otáčení a rozebírání soupeře na molekuly. Hanba mu!