EVA pingpong

Rozhodnuto už 5 minut před rozpingem

Byť se jednalo o poslední kolo, tak co do časové sekvence posledním nebylo. Následovala ještě další utkání, která jsou již v momentě, kdy řeším svůj rest a zpětně píšu tento článek, všechna za námi. Měření sil s VVT pro nás představoval souboj, v nemž jsme vzhledem k napínavému boji o postup nechtěli žádné body rozhodně ztratit. Šlo hlavně o to, zda nastoupí Zdeněk Tihelka, jejich jednička s letošní bilancí 29:4, kterého dosud nikdo z nás neporazil. Už hodlal své soutěžní nádobíčko někam uklidit nebo zpeněžit nebo někomu darovat nebo používat jen mimo soutěž, ale bratři Vlachové ho pro letošní sezónu ukecali, aby aspoň částečně vypomohl. S jeho startem jsme spíše počítali, protože jsme se domnívali, že se právě zápasem s námi rozloučí se sezonou. Anebo dokonce s BRESTovou kariérou, což by taky mohlo znamenat spoustu žrádla a chlastu po špílu zadarmo i pro nás či nějaké ty nadržené fanynky, jejichž obdiv, či aspoň jeho malý díl, by mohl zbýt i na nás. Po příchodu nám bylo oznámeno, že se Zdeněk dočetl a doslechl, jaký výsledkový a herní pokrok udělal Jiřina a jakého pinecového poloboha v podobě Kudly ve svém kádru máme a předpokládanou plánovanou opolentní rozlučku zbaběle radši na poslední chvíli zrušil. Nechtěl si kazit zatímní stoprocentní bilanci s našimi hráči a pokazit si možnost do smrti svým vnukům a pravnukům vyprávět, že s žádným hráčem slavného týmu EVA nikdy neprohrál a vždy je porazil. A protože takhle narychlo nesehnali žádnou náhradu, museli Vlaši nastoupit jen ve dvou. Jejich šance se tak staly zcela zanedbatelnými a nás tak místo očekávaného boje o výhru do minimálně předposledního zápasu či ještě napínavějšího scénáře čekala jen zkrácená uvolněná selanka. Nebudu sice pátrat do přesných datech, ale naše dosavadni bilance s nimi byla, pokud se nemýlím, tato

• Kudla s nimi mockrát nehrál, ale vždy je porazil
• Jiřina s nimi hrál mockrát. Počet zaváhání je velmi malý a kupodivu mu více problémů činil papírově slabší Radim než jeho starší bratr Vlasta
• Já jsem s nimi hrál mockrát. Radima jsem skoro vždy (ale ne zcela vždy) porazil, naopak Vlasta mi nesedí a vždy jsem podlehl

Kudla se ani pořádně nespotil. Aby se úplně nenudil, tak si s každým z nich v jednom setu trochu zablbnul a dovolil jim více míčků, celý set ale zase už ne, na takové blbnutí nebyl čas, bylo v plánu jít na pivo po zápase .

Já jsem dodržoval předem jasnou taktiku nepustit Vlastu k jeho obávanému leváckému forhendu, kterým mě zatím vždy rozstřílel. První 2 sety mu to vůbec nešlo a vypadal na ručník. Ten taky použil, ale místo, aby ho hodil do bojiště, tak s ním jen párkrát utřel. To ho nakoplo a další dva sety se rozehrál tak, že nebyl k poznání. Naštěstí mě to nezlomilo a závěr jsem zvládl a nemohu se za ten způsob nepochválit. Namlsán tímto cenným úspěchem mi pak ujel první set s Radimem, byl jaksi aktivnější, než jsem čekal. Ve zbytku špílu to sice z mé strany zrovna žádná sláva taky nebyla, ale na upocenou výhru to stačilo.  

Jiřina nezvládl první set s Radimem, pak ale zpřesnil hru a v pohodě si to pohlídal. Naopak s Vlastou to nějak nezvládl v závěru. Podrobnosti moc nevím - většinu času jsem hrál s Radimem.

4hru sice chtěl hrát Jirka s Kudlou, protože se v poslední době obává jejich nedostatečné sehranosti nutné do důležichých špílů (v tomto případě závěru s Ořešínem). Mně to ale připadalo jako plýtvání potenciálem - dyť spolu hráli minule s Židenicema a následují Bosonohy, kde si mohou zase klidně spolu zahrát, což se taky tak stalo. Takže jsem se tam nacpal já a protože se Jirkovi se mnou moc hrát nechtělo, tak jsme nastoupili s Kudlou. Už si napamatuju přesně, jaký kdo podal výkon, ale dle výsledku to bylo celkem s přehledem pro nás.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

jirivedra | 28.04.2019 11:26
No jo no. S Vlastou jsem to nějak nezvládl, se nějak rozehrál a jeho vymlácený BH mě zlobil. Ale vzhledem k tomu, že byli ve dvou a že se El Capitan pro ten den posunul na týmovou dvojku, tak to nevadilo. ;-)