EVA pingpong

Přijatelná porážka

Očekávání z naší strany nebyla moc vysoká. Všichni jejich hráči statisticky výše než nejlepší z nás, moje ne zcela doléčené paty, nejistý start Tomáše majícího horečku, neznámé prostředí - to vše spíš vedlo k obavám, abysme nedostali rychtu, což se nám letos vlastně ještě nestalo. 

Ani úvod moc optimismu nepřinesl. Z přímých subojů papírových jedniček, dvojek i trojek jsme vytěžili jediný set, kdy Jiřina v úvodu překvapil tak trochu tenisově hrajícího Krejčího (ročník 1967, letos dosud 20:7). Pak už dominovaly soupeřovy křižné smeče, které si připravoval především čopováným variabilním rozhazováním z bekhendu. Tomáš byl proti na svůj již požehnaný věk pohyblivému Ryšavému (1941, 17:10) ze začátku úplně zoufalý. V prvních dvou setech uhrál jediný (číslem 1) míček  a to byl soupeřův zkažený servis. Chlapík hrál jak naprogramovaná mašina a hlavně z bekhendu to tam sázel jak natěšený zahrádkář na jaře, První svůj míček Tom uhrál až někdy za stavu 0:3 ve třetím. To ho sice docela nakoplo, ale i třetí set mu unikl - byť jen těšně. Já jsem se bohužel na Zorníkovu (1957, 15:6) trpělivou čopovačku měl ruku o něco méně jistou než soupeř a na útočení z těžkých míčů jsem neměl dostatek odvahy. To mě přimělo k závazku, že na trénincích vypiluju spiny ala Tihelka či Božík, ať pak mám alternativní hru na takovéto ťukače.... 

Pak Jiřík vytěžil první výhru, kdy po prvních dvou jasně vyhraných setech se obraz hry naprosto otočil, ale v pátém to nakonec přece jen ukopal sice šedivější ale mladší a hlavně náš stolní tenista. K velkému úspěchu jsem měl blízko já proti Krejčímu. Držel jsem s ním krok v pinkání, bohužel jsem mu semtam trochu nalil a ty jeho placaté smeče se moc brát nedaly, ale na druhou stranu jsem se občas nebál zaútočit a nějaké ty body to přineslo. Sice jsem skoro celý zápas byl o krok vzadu, ale v závěru jsem se dopracoval mečbolu, ale ten jsem pohříchu zazdil . Zvlášťě vzhledem k celkovému výsledku je to docela škoda. Tomáš nezabodoval ani se Zorníkem - takovíto spíše pasivní hráči mu moc nesvědčí. 

Bylo to 1:5 na zápasy a Tom překvapivě zahlásil, že ještě hrajeme na remízu. Přišlo mi to jako bohapustá teorie, ale nakonec se ukázalo, že to nebylo až tak daleko od pravdy. V dalších dvou zápasech zmákl Jirka Zorníka  a paralelně hraném duelu jsem dokázal přehrát Ryšavého . Na ty jeho bekhendové vypalovačky jsem kupodivu většinou stál tam, kde bylo potřeba, a dobře je blokoval. Soupeř dělal čím dál víc chyb a po slušném výkonu jsem dosáhl aspoň jedné výhru, což bych před utkáním vzhledem k okolnostem bral. 

Pak se jeden stůl uklidnil a všichni jsme sledoval duel Krejčí - Kaňa. Po výborném první setu jsme už pomalu doufali, že ta konečná remíza fakt může být, nicméně především koncovka setu třetího definitivně převážila misky vah na stranu favorita.

Čtyřhru jsme si navzdory již rozhodnutému stavu s Jiřinou s chutí zahráli. Trochu jsem si ze začátku říkal, jestli při svém mizerném pohybu jsem spíš neměl zůstat sedět na židli, ale nakonec se tyto obavy rozptýlily a drželi jsme se osvědčené taktiky - já především držím míček na stole a sbírám přímé body z podání zatíco Jiřík čeká na příležidost a tvrdí muziku. Po solidním představení jsme upravili konečný účet na těsnou a tudíž přijatelnou prohru.  

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

bidi | 21.12.2015 9:17
Mate na ne a priste je porazite!

jirivedra | 19.12.2015 16:57
Sice zamrzí, že jsme byli celkem blízko bodu a nic, ale hlavně, že jsme si celkem dobře zahráli. Já osobně můžu být vlastně dost spokojenej, protože jsem porazil dva papírově silnější hráče.