EVA pingpong

Prohra na paralympiádě

Sport byl už od dob starého Řecka činností, kde proti sobě měří své síly obvykle mladí a zdraví lidé. Tentokrát tomu ale zdaleka až tak nebylo, byť stolní tenis, jak je všeobecně známo, se mezi sport řadí taky. Na straně nás domácích 3 borci středního věku. Je-li nejmladšímu 35, mladíci to opravdu nejsou, přestože všechno je ralaivní a pánům Zálešákovi (1950), Černému (1958) a především Bauerovi (1944) by se to mohlo jevit jinak. Co se týče zdravotní připravenosti, tak já jsem měl silně naražené obě paty díky důsledkům neprofesionálního přístupu k životosprávě na vánočním večírku. Jiřinovy chronické problémy se zády jsou letos před každým špílem sázkou do loterie. Tomáš zase chodí na masáže s ramenem a aby to nebylo málo, pro jistotu si na zápas přivezl i průjem. NOBAZA v tomto směru mohla kontrovat "jen" řádně obandážovanými koleny Zdenka Černého limitující jeho pohyb do rychlostí něco mezi splašeným hlemýžděm a unavenou želvou.

První runda vyznělo docela přízvivě. Já jsem sice na Černého (letos 14:7) smeče, čopy a nepříjemný servis nestačil, ale nebylo to nijak zvlášť drtivá prohra. Naopak Jiřík Bauera (letos 7:12) i Tomáš Zálešáka (9:15) smázli s velkým přehledem.

V dalším průběhu se však stalo z vašeho pohledu několik nepříjemností. Tou hlavní bylo oba moje zbylé zápasy, které byly docela svým způsobem podobné. V obou platilo, že ze servisu jsem toho moc nevytěžil. Oba velezkušení borci shodně vyznávající takový ten seniorský (trochu pa)styl (udrží míč, rotace jim nevadí, nedělají moc chyby, předvídají, čtou hru, počkají si a trestají) hráli delší výměny. Já jsem začal být čím dál víc otrávený z toho, že se nemůžu pořádně hýbat a včas se k úderu postavit. Pramenily z toho časté nalíváčky, nedostatečně efetivní útok a kýbl frustrace z toho, že nemám zbraň a nevím, co hrát.  .

I přes moji mizérii se pořád ještě dala zachránit aspoň plichta a při dobré konstelaci to mohlo být i na výhru. Jako z dalších klíčových momentů se ukázalo Tomášem netrefená nahraná smeč, kdy po 2 výborně odehraných vydřených setech měl mečbol. Černý zahlásil, že tento moment byl osudový a pohříchu měl pravdu. Ve zbytku zápasu už byl lepší a otočil to. Těko říct, jestli to Tomáše natolik srazilo nebo mu jeho následující soupeř herně neseděl, ale s Bauerem dostal bohužel docela naloženo.

Jiřík to se Zálešákem sice neměl úplně jednoduché a taky si občas pěkně na sebe zanadával, ale svoje si splnil. Skoro by se mohlo zdát, že když už zdolal oba hráče, kteří mu typově opravdu nesedí a dříve si s nima nebyl schopen poradit, mohl by svůj výkon korunovat i triumfem nad už docela unaveným Černým. Tento skalp ale pro něj kromě nadějného úvodního setu visel opravdu hodně vysoko.

Ve 4hře se sice samozřejmě taky bojovalo naplno, ale už se dohrávala jen z povinnosti, bo o vítězi bylo rozhodnuto. Při očekávané neúčasti paralympiků (hrdiny Černého a selhavší mé maličkovsi) to bylo celkem jednoznačně mladší zrelativně zdravých dvojic.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

cubak | 15.12.2015 21:35
Skoda, nejak mi to pripomina nas posledny spiel :S

bidi | 14.12.2015 9:08
Skoda takovych proher, ale jako zdravi je urcite porazite!

jirivedra | 13.12.2015 12:36
Trochu škoda. S Černým jsem na závěr nějak odešel, nevěděl jsem co hrát a v klidu si mě tam vodil. Milan byl s těma patama marnej, aspoň s bodem jsem počítal, bohužel. Tomovi jsem na ten poslední špíl(jeho utkání s Bauerem bylo jako poslední dvouhra a mohlo to zajistit remízu) věřil, ale nevyšlo to.
Příště na odvetu snad budem už všichni v cajku a minimálně remíza je naše.