EVA pingpong

Sahali jsme po úspěchu

V předloňských 2 vzájemných utkáních jsem dostali docela sodu, takže očekávání nebyla velká, ale doufali aspoň v nějaký ten dílčí úspěch. 

Hned první zápas jsem musel svěřit zatím nehrajícímu Pepovi roli kameramana, protože jsem nastoupil proti Michalu Hlavatému (1961, loni 22:14, letos 9:3). Pro mého syna (byť ho viděl jen na fotce) se jedná a naprosto kultovní postavu, takže jsem chtěl doma ukázat nějaké to video aspoň ze začátku zápasu. Docela jsem se proti jasnému favoritovi držel a sebral mu aspoň set. Daleko víc bodů jsem měl přes jeho občas chybující forhend, zatímco na anťákovém bekhendu byl Hlavatý hodně jistý. V paralelně hraném zápase se Jirka vytáhl a dokázal se až nečekaně snadno vypořádat s Kokorského (1964, loni 42:24, letos 7:2) neortodoxním ale rychlým stylem . Poté Pepa prokázal 2 známé věci, které umí. Zaprvé, že na Martina Vacka (1971, loni 25:41, letos 5:4) má recept a zadruhé, že zvládá otáčet z 0:2 na sety. Upravil tak jejich vzájemnou bilanci na 3:0 a průběžný stav ukání na velice dobře vypadajících 2:1 pro nás .

Ze zápasu Jiřiny s Hlavatým jsem neviděl nic, ale přes prohru ve 4 setech to prý vypadalo mnohem nadějněji. 

Právě  s Vackem jsem si chtěl vylepšit svoji zatím tragickou statistiku proti hráčům Linioplanu. Jeho styl mi dělal hlavně ze začátku problémy. Ve srovníní se zápasy předloni, kde mi přišel takový neslaný nemastný a prohrál jsem si to tak nějak sám, byl tentokrát mnohem aktivnější, kreativnější, útočnější, pohyblivější a tudíž i lepší. Nutno přiznat, že tolik prasat jsem snad v životě nedal. To ho pochopitelně docela odrovnalo a v koncovce to už jen tak vyházel. Čili 3:2 pro nás a to už bylo hodně nadějné. 

V Pepových špílech proti Kokorskému ani Hlavatému se žádný zázrak nekonal. Proti prvně jmenovanému se docela důstojně držel, s Hlavatým dostal naloženo. Jiřík si na Vackovi vyloženě smlsnul jak na jednohubce. Hrál téměř bezchybně a naprosto ho rozstřílel na hadry. Čili 4:4 a vše bylo otevřené.

Bylo mi jasné, že na Kokorského je potřeba hrát aktivně, jinak je to jen čekání na smrt. Toho jsem se držel, pohříchu jsem to s tím riskováním stržen atmosférou zápasu někdy až přeháněl. Od velkého úspěchu nebylo daleko a můj soupeř byl chvílemi na samé hraně propasti - stavem utkání i psychickým rozpoložením. Bohužel to těsně nedopadlo .

Ve čtyřhře nás překvapila nominace soupeře, kdy místo alespoň mnou očekávaného Kokorského nasadili Vacka,. Říkal jsem si, že ten musí být se sebevědomím docela na dně a při našich deblových kvalitách a relativním mládí bysme třeba i díky lepšímu pohybu mohli či skoro i měli tu plichtu vybojovat. Žel bohu náš soupeř zahrál hodně nad očekávání - podle jejich vlastních slov jednu z jejich vůbec nejlepších deblů vůbec a nám zbyl jen smutek.

Celkově vzato, výsledek je asi lepší, než jsme čekali, nicméně vzhledem k průběhu je těsné prohry škoda 

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

rorobo | 08.11.2014 12:26
skoda kuci, to by byl pekny uspech. my sme s nima mivali tezke zapasy i se svarcikem a radimem. hlavaty je tezkej souper..

jirivedra | 07.11.2014 14:11
Příště to bude pro ně o dost výhodnější - u nich doma v garáži, ale uvidíme.
Po výprasku z předloňska jsem bůhvíco nečekal, ale ve skrytu duše doufal, že jsme se prostě zlepšili víc, než oni a mohlo by to být celkem vyrovnaný. To se celkem povedlo a v průběhu špílu jsem věřil minimálně v remízu. To se nakonec nepovedlo.
Hlavatý byl nad naše síly (mimochodem se omlouval, že má na backhandu vymlácenej potah, co se chová jak anťák).
Kokorskýho Milan těsně nedal.
No a ta 4hra - po prvním setu to vypadalo dobře, ale pak přeřadili na vyšší rychlost a smetli nás - sami se pak divili, jak dobře hráli - trestali naše chyby a nekazili(tím pádem jsme kazili my).
Pak jsme s nima ještě splkli u pivka a byli to poměrně v klidu chlapíci.

bidi | 07.11.2014 10:42
Toz videl jsem jen kousek ctyrhry a bylo to tesne. Priste je porazite a hotovo.