EVA pingpong

Důležitá výhra pro udržení v šestce s podílem celého týmu

I když se ambice našeho mančaftu pohybují v intencích zdravého rozumu a nějaký ten postup či sestup nepovažuje nikdo z nás za otázku života a smrti, tak bychom se samozřejmě v šestce rádi udželi. Síla našeho soupeře, který dosud 2x prohrál s poměrně zdatnými soupeři, tak nějak odpovídá síle naší, takže to byl de facto jeden z klíčových špílů pro udžení s šetce.

Pepa proti jejich jedničce Filipovi Lorencovi (ročník 1979, loni 37:23 v 6. lize, letos 2:4) příjemné překvapení neobstaral. Postupně hru sice vyrovnával, nicméně nedal ani set. Já proti Robertu Koudelkovi  (1971, loni nehrál, letos 1:5) jsem předvedl své zatím největší zmrtvýchvstání, kdy jsem dokázal vyhrát zápas, kdy jsem prohrával 6:10 v pátém . Jirka se proti Zdeňku Lorencovi (1981, loni 37:23 v 6. lize, letos 2:4) sice nadřel, ale roli favorita zvládl. Vedli jsme 2:1, takže docela dobrý základ.

V dalším „chodu“ si náš tým de facto zopakoval výsledky. Pepa proti Koudelkovi věděl, že nesmí dlouho ťukat – snažil se nevnutit se jeho styl a často  soupeřovy čopy hezky přetáčel vrchem, aby ho dostal tak, kde ho potřeboval mít. Bohužel často chyboval a pokud nezkazil hned tu první smeč, tak to přislo ve druhé nebo třetí. Na soupeře sice měl, ale nedopadlo to.

Já jsem si se Zdeňkem Lorencem porazil až nad očekávání snadno. Potěšil mě hlavně, že jsem jen nevyčkával a zaútočil jsem občas i s těžkých pozic. To se mi až překvapivě dařilo a každý ví, jak to pomáhá na sebevědomí.

Jirkův zápas s Filipem Lorencem se skoro vůbec neviděl, ale dle výsledku soudím, že zahrál dobře . Takže celkově zatím 4:2 – čili nic jistého, ale zatím dost dobrý 

Další 2 zápasy byly těžké boje s dobrým koncem pro nás. Jirkovi dal Koudelka docela zabrat. Už byl skoro na kolenou, ale ještě to nakonec zachránil. Stejně tak Pepa se Zdeňkem Lorencem příjemně překvapil. Po prvních 2 setech to vypadalo bídně. I z jeho řeči těla vyzařovala spíš apatie než palčivá touha to otočit. Byla to však jen ličácká maska  a nakonec uhánil svoji čest. Po svém zápase odjel, což mu netřeba vyčítat, protože výhra byla v kabeli a chyběly ještě 2 špíly na jednom stole bez jeho účasti.

Pak přišla historicky významná chvíle pro naši lavičku, což bude letos asi vzácný případ. Dyzny v singlu proti soupeřově jedničce sice žádného supervýsledku nedosáhl, ale herně to nebylo určitě špatné. Světlé momenty tam určitě byly a je to pro něj dobrá zkušenost.

Velmi zajímavá byla i 4hra. My jsme k mého boku nasadili Laďu, o němž jsem prohlásil, že se jedná o deblového specialistu. Soupeř kontroval dosud pouze zapisujícím Waidhoferem. A byla to opravdová řežba. Laďa využil několik minut předtím nabyté zkušenosti, kdy je s Dyznym Broňa vyučoval, jak se pohybovat u čtyřhry. Sice nějaké začátečnické chyby tam byly, ale na druhou stranu občas velice dobře zaútočil. Další věc, co nám pomohlo, byl můj servis na Waidhofera, což byl víceméně jistý bod bez větších šancí ho vrátit. Litý boj zakončil náš deblový specialista krásným prasetem za stavu 2:2 a 11:10. 

Povedla se i tiskovka, kde jsem se poněkud něšťastně rozhodnuli svěřit sepsání článku Laďovi. S velkým zpoždením z něho vypadlo něco, co bylo zařazeno do sezony 2011-2012, nebylo označeno ani jako aktualita ani na hlavní stránce a mělo to tento „nadčasový“ nadpis:

Poslední špíl

a text

jsem skoro vůbec neviděl, ale podle zápisu se mně zdá, že jsme vyhráli 7:3:)

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

bidi | 31.10.2014 11:40
Mimochodem za takovy zapis bych domacim jako vedouci ligy pekne vycinil

bidi | 31.10.2014 11:36
Gratulace vsem! Do 6ky patrite. A ty ctyhry se od vas musime naucit vyhravat, kruci!

jirivedra | 31.10.2014 9:37
Ani nevím, co bych dodal, protože takto zpožděně už si ani nepamatuju, co se v pondělí dělo.
Nicméně za sebe mohu potvrdit, že jsem sice nehrál nic úžasného, všechny špíly byl boj, kde jsem měl pevnější nervy, jistější ruku a dle mého názoru trochu pestřejší hru, než soupeř.
Po svých třech špílech, který jsem hrál v podstatě v tahu bez přestávky, jsem sice ještě zkouknul Dyznyho zápas (i přes viditelnou nervozitu pěkná práce - děláš mi radost, chlapče), ale během 4hry už jsem se odporoučel k odpočinku ke stolu - ono to ze začátku na velký drama moc nevypadalo, ale nakonec pěkná práce, kucí!